Údajně nejteplejší víkend léta 2013 jsme s Hankou strávily na barokní faře v Heřmánkovicích; Hanka v roli muzikologa zkoumajícího (společně s dalšími spolužáky) pozůstalost kněze Sigismunda Boušky, já jako panská kočí. A samozřejmě jsem i sem tam něco cvakla.

Původní idea celovíkendové květnové vody opět kvůli počasí neprošla; ČHMÚ hlásil na sobotu hnusné počasí a to rozhodlo, že se pojede jen v neděli. Na poslední chvíli navíc odpadli Vondrákovi a Frkovi, a tak jsme si dali rychlovku Noviny - Mimoň - Boreček u Hradčan jen se třemi posádkami: Slovákovi, Vitoušovi - plus samozřejmě my s Hankou.

Tentokrát jsem si zkusmo půjčila od Hanky její nový kompakt a tak jsem i něco málo i vyfotila. Byť oproti původnímu úmyslu na focení z lodi - s jednou výjimkou - nedošlo.

A abych nezapomněla - pod Mimoní na rozvodí DOPRAVA. Jakkoli to vypadá, že většina vody jde vlevo, není tomu tak! První loď na to letos zase zapomněla a výsledkem byla repríza průjezdu bočního ramene s hromadou padlých stromů...

Poslední dubnový víkend jsme byli Vlaďkou a Tomášem Novotnými pozváni na opulentní grilování v jejich maloskalské rezidenci. Tentokrát jsme si mezi jídlem našli chvilku i na krátký výlet na Kalich, Zbirohy a Klokočské skály a já po dlouhé době zase vytáhla foťák...

Další díl libereckého putování po světových kuchyních; tentokrát se do hledáčku kuchařů dostala Sýrie a okolí...

Po roce jsem doplnila zase trochu Villanelly & hostů...

Prvomájovou obhlídku tábořišť na horním toku Ohře jsme spojili s návštěvou Chebského hradu. No a já pro jednou zase fotila...

Tradiční čarodějnice na Kozákově. Tedy - já tam byla jen do 29. dubna...

Trocha pohledů z dubnového výstupu na Ralsko. Pro příště jsem poučena, že při zlézání strmého svahu s převýšením 400m není radno nechat si (při mé absenci podkožního tuku) doma pohotovostní Horalky. Ale zvládla jsem to...

Jako obvykle touto dobou jsme ho nesli na holi k potoku...
Ten vypadal...

Protože se Hance ani po minulé hostině v italském duchu nepodařilo prosadit somálskou dietu, střihli jsme si další díl žracího putování po evropských kuchyních. Tentokrát si naši kuchaři vzali na mušku Francii...

Další z mých sérií na téma "Český Krumlov stokrát jinak"...

Na Oybin nás původně zavlekl David Kachlík během kozákovských čarodějnic; shodou několika okolností se ovšem Hanka nakonec nedostala nahoru na hrad a mně se celé ruiny líbily natolik, že jsem ji tam pro jistotu o tři týdny později, cestou na villanelské grilování u Ivet ve Frýdlantu, zatáhla ještě jednou. První část fotek je tedy z hradu, druhá z přípravy na vystoupení Villanelly během frýdlantských slavností o den později...

Po předloňské pokusné hostině o patnácti chodech jsme se s liberečáky shodli, že méně je někdy více a domluvili se na žranici v italském stylu čítající pouhé čtyři chody. Bohužel jsme nepočítali s tím, že každý pro jistotu přinese i něco navíc; nyní tedy víme, že devět chodů je snesitelnějších než patnáct, ale stále by to chtělo nějak zredukovat. Hanka od té doby prosazuje "somálský večer"...

Jako obvykle jsem letos během konání Mezinárodní letní školy staré hudby ve Valticích fotila hlavně tanečníky a divadelníky, zatímco hudebníků je na snímcích vidět podstatně méně. Ovšem v porovnání s předchozími roky se přece jen lepším: Hanka mě totiž zavlekla na jednu zkoušku jejich barokně-kancionálního sboru, takže přibyly i rozmazané fotky zpěváků klátících se před ostrým notovým pultem...

Trocha pixelů pro kamarády z Liberce...

Sobotní návštěva přesunutého kostela v Mostu, piknik na Hněvíně a výstup na Bořeň. Účastníci: Kachlíkovi, Kočišovi a my s Hankou...

Třetí květnový víkend jsme se chystali na Ploučnici. Kvůli nízkým teplotám jsme nakonec akci zrušili, takže zbyly jen fotky, které jsem udělala týden předtím při obhlídce tábořišť.

Obvyklá májová várka fotek z čarodějnic na Kozákově a blízkém i vzdálenějším okolí.