Ještě pár fotek z kopců.

Pár obrázků ze sobotního Pálavského vinobraní v Mikulově, kam jsem již potřetí zajela s Trifikem projít si s cistrou v ruce průvody a Bakchovy audience u vinařů.

Sobotní přejezd mezi Skotskými hrami v Zichovci a kalandrovským hudebním festivalem v Korozlukách jsem pojala coby autovýlet: stavila jsem se u nedostavěného gotického chrámu v Panenském Týnci a projela si po okreskách jihozápadní cíp Českého středohoří s výhledy na Házmburk a kopce kolem Rané.

Minulou neděli mě Pavel a Veronika vytáhli na výlet do Jičína.

Ještě jednou Subulcus, tentokrát na sobotním festivalovém vystoupení.
A s nimi i Dei Gratia, Peregrin, Hailander...

Pár obrázků ze středeční Otavy, kam mě vytáhli Ivo a Martina.

A tuhle tvář Labe znáte?

O nedělním dopoledni jsem měla chuť někam vyrazit a nevěděla kam. Chtělo se mi k vodě, ale ne válet se u rybníka, spíš vidět kus krajiny; přitom ovšem na většině dosažitelných řek byl podstav. Až mě nakonec napadlo, že kdykoli jedu přes dálniční most u Nové Vsi pod Nelahozevsí, přemýšlím jak asi vypadá řeka dál k soutoku a že tam voda nejspíš bude. Takže jsem hodila do lodní tašky loď, pádlo, plavky a foťák a vyrazila, abych stihla dojet do Mělníka, nechat tam u starého mostu auto a autobusem ve 13:30 se přesunout do Vraňan.

Středověký víkend na hradě Křivoklát s Vartenberskou korouhví stál za to. Díky za pozvání.

Pár obrázků z víkendové návštěvy Bezdězu, kde hrál Subulcus (a šermoval SHŠ Tartus). A kde jsem si tentokrát i přes nepřízeň počasí konečně poprvé střihla dlouho chtěnou noc pod širákem na druhém nádvoří s výhledem do kraje.

Dodělávám resty z předminulého víkendu - v neděli jsem se stavila za Danzou Allegre ve velkém sále hradu Švihova.

...bitvu organizátoři přesunuli na osmou hodinu večerní, ale i tak jsem tak nějak čekala, že pokud už na sebe někdo tu zbroj obleče, padne vedrem ještě dřív, než dorazí k nepříteli. Leč k mému překvapení byla zbroj skutečně oblečena, ozbrojenci skutečně vyrazili do bitvy a opravdu nastalo plnohodnotné klánie-porúbanie s bacátky, píchátky i střelbou. Nechápu jak to v tom pařáku mohli ve zbroji přežít, nicméně po bitvě jsem mimo jiné zaslechla řeči o ždímání spodního prádla...

No a zbývá poslední album ze Slavností - fotky co nepatří do ostatních alb... 😉

Krless. Klasika, která pohladí...😉

Lakomá Barka. Můj první kontakt s nimi proběhl předloni během čekání na sobotní odpolední průvod, kdy jsem se pokoušela na zapůjčenou přeladěnou cistru o nějaké (tuším) Nerezy. Část procházející kapely to zaujalo, zastavily se u nás, chvilku poslouchaly a pak jsem Lence Klimešové pomáhala donést kontrabas na konec průvodu. Loni jsme po sobě pokukovaly, ale kvůli kolizím v programu a mému sobotnímu večernímu hledání ztracených klíčků od auta jsem se na žádné jejich vystoupení nedostala.

Až letos jsem si to vynahradila, i pár slov prohodila a nějaké snímky udělala...

Campanello. Letos bohužel mnoho vystoupení neměli a to hlavní v hotelu Růže jsem ještě k tomu z větší části propásla. Ale alespoň jsem si s nimi prošla sobotní večerní průvod, po něm s nimi popila v Pivovarských zahradách a v neděli poobědvala U dwau Maryí.
Fajne to bylo.

Trifikus. Dlouholetí kamarádi, občas i spoluhráči. V pátek jsem si s přítomnou částí kapely odehrála jako záskok dvě pouliční vystoupení v Široké a na Lazebnickém mostě (nemá někdo fotky či video?), prošla si s nimi páteční večerní a sobotní odpolední průvod, společně s nimi obědvala a vůbec porůznu blbla v centru i mimo něj. Díky za společný čas.

Slavnosti pětilisté růže v Českém Krumlově jsou za námi a nastal čas na fotky. Stejně jako loni jsem je rozdělila do několika tématických alb - a začnu albem věnovaným tanečnímu souboru Kancioneta, který mi už podruhé poskytl azyl, společnost a nemalou dávku dobré nálady. Třikrát díky.

Poslední květnovou sobotu jsem strávila v táboře pana Vartenberka na Lipské hoře...

Sobota. Zajela jsem za kamarády k děčínskému zámku.