Akční sobota

Dopoledne jsem vyrazila do archeoskanzenu v Březnu u Loun, kde se kromě hromady Římanů, Germánů a Keltů měla vyskytovat i Verča a taky holky z Kancionety (a nakonec nejen holky, objevil se i jejich Pepa a Karolínin Petr). Foťák s sebou, ale neměla jsem náladu na systematickou dokumentaci, už proto že tam nevystupoval nikdo, koho bych znala. Takže jsem si jen sem tam něco cvakla.

Před čtvrtou jsem se sbalila a vyrazila na Prahu s tím, že doma spáchám nějakou hygienu, převléknu se a přesunu se k Elišce do Statenic na večerní jam. Leč ještě před Louny mi padla do oka silueta Oblíku na severním obzoru a já se sama se sebou usnesla, že je nejlepší čas na to vylézt si ještě před večerem na kopec. A taky před příštím čarodějnickým víkendem vyzkoušet, jestli se mi už konečně rozšláply nové taktické botky od Prabosu a neskončím zase s puchýřem na patě.

Leč ani na Oblík jsem nedošla. Auto jsem nechala v zatáčce za Mnichovem (nikoli za München), vyšlápla si po zelené do sedla nad vesnicí a tam dospěla k závěru, že z východnějšího Srdova by mohl být na České Středohoří daleko hezčí výhled. No a když už jsem byla nahoře, zlákal mě i vrcholek vedlejšího Brníku, vždyť je to jen pár set metrů.

Nakonec jsem slezla z větrných vrcholků, vlasy jak kdybych se projela v kabrioletu po dálnici - a vyrazila rovnou za muzikou do Statenic.