Se Sokolíky k pramenům Labe

Selfíčko z lanovky na Medvědín. A to prý mám dlouhé ruce.

Sněžka ze Šmídovy vyhlídky.

Na Medvědíně člověk toho medvěda prostě potkat musí...

K našemu překvapení jsme pod Vrbatovou boudou museli uhýbat autobusu.

Sníh v červnu.

Prý že "zkus vyfotit letící kouli". Takže tady je vyfocená letící koule.

Labská bouda, nad ní Violík a vpravo na hřebeni Sněžné jámy.

Martin se chystá na průzkum.

Ještě kousek a přijde vodopád.

Přišel vodopád. Pančavský.

Hluboko dole se kroutilo Labe.

U pramene.

"Vyfoť nás u té věci, co špulí zadek."

Ještě kousek a přijde vodopád. :-)

Poslední stoupání. A pak začnou při táhlém sestupu trpět kolena.

K Martinově boudě se Sokolík nijak nehlásil.

Šest hodin večer a v údolí se už začíná objevovat Špindl.