Letos se nám vynášení smrtky zvrhlo v menší polární výpravu; teploty jen těsně nad nulou nebyly příliš příznivě nakloněny tradičnímu posmrtnému pikniku. I přesto ovšem byla účast hojná, jídlo chutné, čaj horký a rákosí hořlavé, takže jsme se nemuseli uchylovat ke kamenování. Byť měla letos, potvora, poněkud dlouhé vedení a nechutné zimy se držely ještě víc než týden po vynesení...
Již klasické úvodní čekání na opozdilce.
Markova improvizovaná čajovna na nemocničním lajntuchu.
Toto je symbol zmaru, děti...
Začínáme - dole zárodek mužské varianty smrťáka, nad tím natěšený Budík.
Letos pánové zapomněli na provázek a tak se jim smrťák tvaroval poněkud hůř než obvykle. Výsledné tvary byly - řekněme - hranaté...
Naproti tomu dámy provázek měly a na tvarech jejich výtvoru to bylo znát.
Nezbytný mužský atribut.
Pavel zkouší vybavení dámské verze.
A smrt se dává na pochod...
V těchto místech jsme smrťáka ještě nepodpalovali...
Nejdřív přišel na řadu orální sex, pak zkusili přiložit hořlavější části.
...tramtadadááá, má to za sebou...
Letos poprvé jsme začínali mít pocit, že mají děti převahu nad dospělými.
Ohořelý fragment smrti byl po použití zrecyklován na hračku pro psa.
No a na závěr ukázka, co se stane, když fotograf při mačkání spouště nepřestane zoomovat.
Přidat komentář