Vyšlo dne 6.6.2000
Šlojíř v Rajnochovicích (3. až 6.6.2000)
Tyto fotografie byly pořízeny v srpnu 2000 během víkendu, který větší část Šlojíře (plus Tomáš Lebduška) strávila na chatě Marcely Švarcové v Rajnochovicích. Budou asi zajímavé spíše pro přímé účastníky, ale pokud se na ně chce mrknout i nezaujatý pozorovatel, proč ne.
Nuže začínáme - ne u Marcely, nýbrž v pražské ulici Na Maninách. Vavřinec se tam pro něco stavoval, zaparkoval svůj koráb silnic a už s ním neodjel. Zde začátek zkoumání proč.
...a posléze i z cesty. Dlužno dodat, že první pokus připoutat ji za vodítko k autu málem skončil stažením vozidla z heveru. Pak už jsme podobné hlouposti radši nedělali.
... a zde je: ukroucená poloosa. Vavřinec s Tomášem posléze odjeli pro novou nápravu, zbytek společnosti odešel na oběd. Poté bylo pět lidí narváno do škodovky Tomáše Kováře Lebdušky a v půl třetí odpoledne (čtyři hodiny po plánovaném odjezdu) zmizelo směrem na Hostýnské vrchy; zbylí dva, tj. Vávra s Jirkou Sládečkem, se dali do výměny nápravy. Skončili někdy v devět a v půl čtvrté ráno nám bušili na okno Marceliny chaty. Nikdy bych nevěřila, že podobná oprava jde udělat jen tak na ulici.
Stěny Švarcovic chaty zdobí různé předměty, některé dosti morbidní. A to jsem ani nevyfotila vycpaného tetřeva s kloboukem!
Následujícího dne jsme se po dlooouhatáááánském rozhodování, co vlastně podnikneme, vypravili do kopců za chajdou.
O nějaký ten metr výše se vedle cesty objevila jakási pidipřehrada se zajímavě tvarovanou výpustí. Tomáš s Jirkou se nakonec svlékli do spodního prádla (podotýkám, že Tomáš žádné nenosí) a odtokovou rourou do té výpusti vlezli...
Vrcholová fotografie - oběd v hospodě, jejíž jméno si již nepamatuji. Po zdolání pustých lesů v Hostýnských vrších jsme totiž narazili civilizaci v podobě silnice, několika domů a restauračního zařízení.
Strašlivý škleb slečny doktorky.
Jirka v pozadí se nejspíš snaží uvést její xichtík do inteligentnějšího designu.
Odesílání Jiříka zpět do Prahy do práce začalo šílenou jízdou přeplněnou Škodou 1202 (já seděla v kufru) a pokračovalo na rajnochovickém nádraží. Jirkův odjezd jsem nevyfotila (na poslední chvíli mi tam vlezla průvodčí), ale poměřování dvoumetrového Vávry s dívčí částí souboru se mi blejsknout podařilo.
Následovala čtvrthodinová strašlivá pařba v jedné z rajnochovických hospod. Hráli tam hity 80-tých let a díky tomu poloprázdná restaurace zažila, co dokáže náš taneční soubor vykonat během velmi krátké doby...
Nakonec jsme raději odjeli dříve, než nás stačili vyhodit, a v teple domova rozjeli neméně vzrušující zábavu v podobě Člověče nezlob se.
Kromě hromady masa Tomáš ráno ulovil i větší množství hub. Zde příprava dalšího chodu z ptačí perspektivy...
Celou sérii zakončíme pokusy s vlasovým porostem. Přítomné dámy byly majitelkami poměrně slušných hřív a tak někoho napadlo, že bychom mohli vyzkoušet, jak by takové vlasy slušely ostatním.
Rubriky: Prehistorie, Šlojíř
Přidat komentář