Dodělávám resty z předminulého víkendu - v neděli jsem se stavila za Danzou Allegre ve velkém sále hradu Švihova.

(kočka obecní švihovská)

Sobotní výlet s tanečníky do Skotska v Kostelíku. Jako obvykle jsem fotila hlavně své známé, to jest koncert Loes & Celtic Link a samozřejmě Glan Clann.

...bitvu organizátoři přesunuli na osmou hodinu večerní, ale i tak jsem tak nějak čekala, že pokud už na sebe někdo tu zbroj obleče, padne vedrem ještě dřív, než dorazí k nepříteli. Leč k mému překvapení byla zbroj skutečně oblečena, ozbrojenci skutečně vyrazili do bitvy a opravdu nastalo plnohodnotné klánie-porúbanie s bacátky, píchátky i střelbou. Nechápu jak to v tom pařáku mohli ve zbroji přežít, nicméně po bitvě jsem mimo jiné zaslechla řeči o ždímání spodního prádla...

No a zbývá poslední album ze Slavností - fotky co nepatří do ostatních alb... 😉

Krless. Klasika, která pohladí...😉

Lakomá Barka. Můj první kontakt s nimi proběhl předloni během čekání na sobotní odpolední průvod, kdy jsem se pokoušela na zapůjčenou přeladěnou cistru o nějaké (tuším) Nerezy. Část procházející kapely to zaujalo, zastavily se u nás, chvilku poslouchaly a pak jsem Lence Klimešové pomáhala donést kontrabas na konec průvodu. Loni jsme po sobě pokukovaly, ale kvůli kolizím v programu a mému sobotnímu večernímu hledání ztracených klíčků od auta jsem se na žádné jejich vystoupení nedostala.

Až letos jsem si to vynahradila, i pár slov prohodila a nějaké snímky udělala...

Campanello. Letos bohužel mnoho vystoupení neměli a to hlavní v hotelu Růže jsem ještě k tomu z větší části propásla. Ale alespoň jsem si s nimi prošla sobotní večerní průvod, po něm s nimi popila v Pivovarských zahradách a v neděli poobědvala U dwau Maryí.
Fajne to bylo.

Trifikus. Dlouholetí kamarádi, občas i spoluhráči. V pátek jsem si s přítomnou částí kapely odehrála jako záskok dvě pouliční vystoupení v Široké a na Lazebnickém mostě (nemá někdo fotky či video?), prošla si s nimi páteční večerní a sobotní odpolední průvod, společně s nimi obědvala a vůbec porůznu blbla v centru i mimo něj. Díky za společný čas.

Slavnosti pětilisté růže v Českém Krumlově jsou za námi a nastal čas na fotky. Stejně jako loni jsem je rozdělila do několika tématických alb - a začnu albem věnovaným tanečnímu souboru Kancioneta, který mi už podruhé poskytl azyl, společnost a nemalou dávku dobré nálady. Třikrát díky.

Fotky bez konkrétní série: duha cestou z lukostřelby a večerní procházka po Babě...

Sobota, Odolena Voda, Staročeský den. Stavila jsem se za Trifikem, setkala se i s Danzou Allegre. Ale cvakla jsem jen pár fotek, bylo vedro... :-D

Poslední květnovou sobotu jsem strávila v táboře pana Vartenberka na Lipské hoře...

Loni jsme se po SUPím sjezdu sázavského úseku Týnec-Pikovice rozhodli udělat z jednodenní Sázavy na přelomu května a června tradici. S tím, že se jede za každého počasí. Loni jsme přežili chlad a průtrže mračen, letos pro změnu slunce žárem nadskakovalo a protože pod Týncem šlo v daném termínu provozovat tak nanejvýš pěší turistiku, dali jsme si tentokrát pro změnu dvanáct kilometrů voleje se čtyřmi příjemnými jezy z Kácova do Českého Šternberka.

Fotit volej nemělo cenu, ale z jezů vyšly obrázky celkem povedené...

Úterní večer s Rí Rou v Balbínce...

Sobota. Zajela jsem za kamarády k děčínskému zámku.

Pár obrázků ze středečního vystoupení Loes van Schaijk a Honzy Bartoška. Opět sestava, ke které jsem se dostala díky společnému hraní na irských jamech. Oběma díky za muziku, byť jsem jim za další muzikou utekla z koncertu ještě před koncem.

V pátek ráno mě při pohledu na předpověď počasí napadlo, že by v neděli šla sjet další část Jizery. Po poledni jsem měla do party další dvě deblovky. O čtyřiadvacet hodin později jsem byla opět sama. Leč to mě nerozhodilo, na sólový sjezd už jsem vybavena... 😉

V sobotu k večeru jsem si zajela do Loun. Od sedmi tam ve Skáld Coffee hrál Subulcus a to byla dobrá záminka pro to, abych si proťapala si historické centrum, které jsem dosud neznala...

Minulý víkend v chatě U Skota v Janově nad Nisou. Společný Beltaine Divokého Ira, Glan Clannu, Jizerského bodláku a nějakých těch spřízněných duší. Tentokrát jsem tanec nefotila, byť ho byl dostatek a bylo hodně zábavné sledovat štengrování mezi skotskými horaly, irskými vodoměrkami a sem tam i historickými tradicionalisty; zaměřila jsem se pro změnu na krajinky, občas s lidmi, občas bez lidí. Měla jsem na to prostě náladu.